Pátek 10.3.2017 je den, na který jsem se těšila už strašně dlouho. Konečně jsem se viděla se Sabčou, zašly jsme na snídani do bistra Proti Proudu, přišel mi můj dlouho očekávaný náhrdelník, byla jsem na procházce s maminkou, k večeru se Sabčou (opět :D) a Zdenčou a večer jsme zašli s Hakanem na večeři do Aromi, kde jsme oslavili naše druhé výročí.
Takže začneme hezky popořadě. V 9 ráno se se Sabčou scházíme v bistru Proti Proudu, kam jdeme obě poprvé. Díky fotkám na instagramu se nemůžeme dočkat, až vyzkoušíme některou z jejich snídaňových dobrot. Tohle ráno se ale ani jedna nemůžeme rozhodnout, co si dáme – máme chuť na sladké nebo na slané? Těžko říct, tak si dáváme obojí napůl. Nevím, jak vy, ale já si dávám jídla napůl docela ráda – můžu pak ochutnat víc a při příští návštěvě mám jasněji v tom, co si chci vlastně dát. Takže, nakonec si objednáváme crostini s hráškovým pestem a volskými oky a pohankovou palačinku s ricottou. Crostini mi chutnalo, ale ne tak moc, abych se kvůli němu vrátila do bistra Proti Proudu. Zato ta palačinka – MŇAM! Už se těším, až si ji budu moct dát znovu. Celkově je v bistru Proti Proudu příjemné prostředí i obsluha, myslím, že panda toto místo může doporučit. Jen pozor – pokud jste si stejně jako my na instagramu vyhlédli, že si dáte k snídaně vafle, tak je dělají jen v sobotu. Menu pro vás panda vyfotil, a tak se můžete podívat, co momentálně v karlínském bistru Proti Proudu nabízejí 🙂
Během snídaně jsme se bavily o všem možném – o škole (fakt zábavička :D), o klucích i o našich plánech na léto. Sabča se chystá vyjet do Španělska jako aupair a je dost možné, že letos pojede k rodině, u které jsem byla loni i předloni já. Držme jí palce, ať to vyjde! Jinak, pro všechny, kdo také o něčem podobném přemýšlejí na léto, doporučuji si přečíst pandův článek Proč dělat/nedělat aupair a jak na to? Já jsem byla třikrát a můžu to jen doporučit. Spoustu se naučíte, poznáte nové lidi, místa… ale o tom teď psát nebudu, vše najdete v článku o aupair 🙂
Po snídani jsem běžela domů, měl mi totiž dojít balíček s dlouho očekávaným přívěškem od eppi.cz. Šperky mají opravdu nádherné (v reálu jsou ještě krásnější, než na fotkách), a tak ani já jsem nemohla odolat. Byla jsem překvapená, že mi šperk dorazil v relativně velké krabici. Se zvědavostí ji rozbaluji – první sahám po obálce, ve které se skrývá návod, jak šperk (ne)užívat a celkový popis náhrdelníku (viz obrázek níže). Následuje malá brožurka, ve které se dozvídám, že šperk je v doživotní záruce a mám k němu profesionální čištění a úpravy velikosti zdarma. Dále objevuji malého andělíčka, sušenku a konečně – šperk. Po dlouhém váhání jsem si vybrala náhrdelník (mají i krásné prsteny) a myslím, že jsem udělala dobře. Jednak je nádherný a jednak myslím, že ho užiji víc, než prsten. V zimě mám totiž nehezky popraskané ruce, často až do krve, a tak na ně nerada upozorňuji.
Ve dvě hodiny mám sraz s maminkou, a jelikož spolu nebydlíme, docela dlouho jsme se neviděly. Procházíme se prosluněnou Prahou (měly jsme fakt štěstí, ráno totiž pršelo), zašly na kafe… vždyť víte, takové ty věci, které nikdy neomrzí 🙂 A už jsem spěchala domů připravit se na večer. Oblékla jsem si černé šaty, ke kterým mi nový náhrdelník krásně pasoval a hned jsem jela na Anděl za Sabčou a Zdenčou. Bohužel jsem s nimi mohla být jen hodinu, která utekla až moc rychle. A protože Zdenča byla před nedávnem taky v Americe, bavily jsme se hlavně o San Franciscu, až mi chvílemi bylo líto Sabči, která už vše několikrát slyšela (i četla :D).
Hodina s holkama utekla jako voda a já se přemisťuji na Náměstí Míru za Hakanem. Máme na osmou hodinu rezervaci v Aromi, kde slavíme naše druhé výročí. Prostředí restaurace je velmi příjemné – jako dělané na romantickou večeři. Hakan si dává jehněčí hřbet s květákovým krémem, artyčoky a omáčkou z grappy di moscato a já grilovanou chobotnici s cizrnovým krémem, omáčkou z kaviáru Keta a sepiovou mozzarellou. Kompletní menu si můžete prohlédnout zde. K jídlu si objednáváme koktejl mango bellini – mangové pyré s proseccem. Hakanovi moc nechutnal, ale mně ano 🙂 Ovšem dejte si pozor – koktejl je silnější, než se zdá 😀 Jídlo nám sice chutnalo, ale shodli jsme se na tom, že nám chutná víc v Polpu, kde vaří docela podobná jídla.
Celkově se nám ale v Aromi líbilo – příjemná atmosféra, pozorná obsluha a fajn jídlo 🙂
Večer jsme zakončili šampaňským a pátek mi utekl rychleji, než bych chtěla. Škoda, že každý den nemůže být takový 🙂
Mějte se krásně!
Majda & panda
Bistro proti proudu znám a vřele doporučuju 🖒