Recept na gazpacho jsem si přivezla ze Španělska, kde jsem strávila tři léta jako aupair (pokud vás zajímá téma aupair, napsala jsem o tom článek, odkaz zde), a kde mě začalo vaření bavit. Měla jsem štěstí na rodinu a moje španělská maminka vařila převážně zdravě, vždy velmi vyváženě a zároveň jednoduše. Saláty podle ní dělám do teď, naučila mě, jak kombinovat ingredience, aby salát byl bohatý a vždy jiný. Díky ní jsem také pochopila, že do každého salátu nemusím vymýšlet žádnou speciální zálivku, ale stačí kvalitní olivový olej a balzamikový nebo jablečný ocet (nic proti zálivkám, samozřejmě, ale tohle mi dost ulehčuje práci).
Tapas každý večer…
Nejvíce mě tenkrát ve Španělsku překvapilo, že na stole je téměř vždy několik jídel (alespoň v rodinách, když někdo žije sám, tak to dost pravděpodobně má jinak). Jasně, španělské tapas jsem samozřejmě znala, ale nemyslela jsem si, že to na podobný způsob praktikují i doma každý večer. Když jsme měli jako hlavní jídlo třeba paellu, na stole toho bylo mnohem víc – např. jamón, rajčatový salát (recept na jednoduchý rajčatový salát podle španělské maminky najdete zde), bagety/toasty s rajčetem a olivovým olejem (jak ho dělají ve španělském Katalánsku se dozvíte zde), gazpacho, nebo třeba i zbytky jídel z předchozích dnů, ať už to bylo cokoliv – od pizzy až po různé saláty.
Po obědě i večeři jsme měli vždy hned dezert – nejčastěji to bylo ovoce nebo zmrzlina, o víkendech občas maminka buď něco upekla nebo koupila.
Ve Španělsku mají jiný jídelní režim…
Asi všichni víte, že Španělé se celkově stravují v trochu jiných hodinách, než my. Přes týden není rozdíl zase tak patrný (až na večeře kolem 9), ale o víkendu byl dost velký. Snídaně je teda podobná – prostě jak každý vstane (rodiče kolem 8, děti v mé rodině kdykoliv od 9-11). Přibližně v 1-2 je svačina (sýry, šunky, jamón, olivy, chipsy, cokoliv, co rychle dáte na talíř…), oběd jsme měli nejčastěji kolem 4-5 (následovaný dezertem), v 7-8 byla tzv. merienda, neboli svačina (ta je během týdne kolem 5). Na svačinu si můžete dát cokoliv – ovoce, něco sladkého, nebo třeba kousek bagety či toast. No a končilo se večeří, která byla kdykoliv od 10-12 v noci.
Asi se to zdá jako hodně jídla, ale celkově mi přijde, že Španělé jí o trochu míň, než se jí u nás. Spoustu pokrmů je totiž lehkých, zeleninových, s rybami nebo mořskými plody. Svačin mi přišlo, že si často jenom lehce zobnou (nikdo tam nesní třeba balíček chipsů na posezení) a dezerty byly nejčastěji ovocné (zmrzliny si dávaly hlavně děti).
Jak a s čím servírovat gazpacho…
Jak jsem již naznačila, gazpacho ve Španělsku popíjí třeba místo přílohy nebo salátu. Vlastně malou skleničku gazpacha si dají téměř k čemukoliv. Já osobně ji mám nejraději k tortille de papatas, neboli španělské omeletě, na kterou najdete recept zde. Gazpacho je příjemně osvěžující, což přijde v horkých letních měsících opravdu vhod. Maminka z mé poslední rodiny si vždy o víkendu udělala zásobu gazpacha, a pak ho měla třeba 5 dní v lednici a každý den si ulívala k jídlu do práce. Já jsem ho popíjela na svačinu. Pokud si gazpacho také uděláte do zásoby, nezapomeňte ho před servírováním promíchat – když gazpacho dlouho stojí, začne se oddělovat voda od zeleniny.
Gazpacho nepochází ze Španělska…
Mimochodem – víte, že gazpacho nevymysleli Španělé? Původ je sice nejasný, ale jeho stopy vedou k Římanům a k muslimským Maurům, kteří ho prý do Španělska přivezli ve středověku. To nejjednodušší gazpacho dělali jen z tvrdého chleba, vody a olivového oleje. Španělé ho ale později dost vylepšili (předpokládám, že zvláště o rajčata, která objevili při dobývání Jižní Ameriky a později je přivezli do Evropy), a tak si gazpacho přivlastnili.
Tento krok (studená polévka) byl velmi převratný. Většina lidstva (od otroka po šlechtice) byla totiž dříve živa z polévek, které se jedli s (nejlépe) čerstvým chlebem jako hlavní a samostatné jídlo. Byla totiž velmi výživná, mohly se do ní hodit třeba zbytky od večeře a navíc vás tento horký pokrm zahřál. Proto když se začala dělat studená polévka se ztvrdlým chlebem, byl to velký převrat. Dnešní gazpacho představuje výživné osvěžení.
Ingredience:
- 500 g rajčat
- 150 g okurky
- 1 paprika (cca 170 g; aby gazpacho chytlo hezkou barvu, doporučuji spíše červenou papriku, chuť však barva neovlivní)
- 1 středně velká cibule
- 1 velký stroužek česneku
- 3 lžíce olivového oleje
- 3 lžíce jablečného octu
- 400 ml vody (doporučuji studenou, v teplých letních dnech pak bude gazpacho příjemně osvěžující)
- sůl, množství dle chuti
Postup:
- Zeleninu omyjeme, očistíme a nakrájíme (stačí na velké kusy, tedy jenom tak, aby ji váš mixér zvládl rozmixovat). Nakrájenou zeleninu vložíme do stolního mixéru.
- Zeleninu zalijeme vodou, olivovým olejem a jablečným octem. Osolíme a rozmixujeme.
- Ochutnáme a případně dochutíme či upravíme konzistenci – můžete přidat sůl nebo vodu.
- Servírujeme. (Zda budete gazpacho servírovat v talíři nebo ve skleničce je na vás, ale ve Španělsku se popíjí. Pokud chcete, aby gazpacho bylo ještě více osvěžující, můžete si k němu do skleničky přihodit kostku ledu.)
Tak dobrou chuť!
Majda & Panda
Přečtěte si o tom, jaké to je být aupair:
Další španělský recept najdete zde: