Na Krétu jsme se s maminkou vydaly v srpnu jako na takovou tu typickou válecí dovolenou, takže jsme většinu dne střídaly bazén a pláž, hodně jedly a aby se neřeklo, tak taky plavaly. Ale abychom se nenudily, každý den jsme si vytyčily nějaký malý cíl. Například uplavat 30 bazénů, jít večer trochu prozkoumat městečko, ochutnat raki či ouzo nebo cokoliv jiného.
Začnu vám tedy vyprávět o rakiji, kterou jsem V létě ochutnala také v Istanbulu (dočíst se o tom můžete zde). Jak asi víte, jedná se o alkoholický nápoj z anýze, který je oblíbený ve více státech jihovýchodní Evropy. Mně osobně chuť anýzu připomíná chuť máty peprné. Každopádně ta v Istanbulu byla o dost výraznější, než v Řecku. Na Krétě prodávali také medovou a citrusovou rakiji, které byly sladké, a tak pro mě chutnější.
Ouzo je už více řecký alkoholický nápoj, který vznikl z anýzové rakije a stal se řeckým národním nápojem. Mně ale moc nechutnal, připomínal mi dost vodku.
Jen abyste si nemysleli, že jsme na Krétě hodně pily, tak jsme si vždy daly jen jednoho malého panáka napůl, kterého jsme většinou ani nedopily. Každý večer jsme ochutnaly jiný nápoj.
Každopádně hádám, že vás asi zajímá, kde přesně jsme na Krétě byly. Bydlely jsme v městečku Hersonissos, které leží asi 25 km na západ od města Heraklion. A protože jsme měly kousek i městečko Agios Nikolaos, udělaly jsme si tam jeden den výlet. Výlet byl organizovaný a s průvodkyní, na kterou jsme měly opravdu štěstí. Ani chvíli nás nenechala se nudit a neustále nám něco vyprávěla. Kromě faktů o Krétě a o místech, která jsme navštívili, zařadila do svého povídání i spoustu vtipů, zábavné historky z její dlouholeté průvodcovské praxe nebo svůj životní příběh. Takže vám to řeknu takhle – většinu cesty se celý autobus smál.
Plán naší cesty byl následující – klášter Selinari, město Agios Nikolaos, ostrov Spinalonga a výrobna olivového oleje. Hned na začátku cesty nám průvodkyně odvyprávěla pár základních faktů o Krétě, přičemž zdůraznila, že se toho moc přesně neví a jedná se spíše o teorie, jak to asi mohlo být. Vykopávek prý moc není a písmo stále zůstalo nerozluštěné. Každopádně Kréta je považována za místo zrození Dia a původní kultura byla mínojská. Mínojská civilizace obývala Krétu 3. a 2. tisíciletí před naším letopočtem. Pořádně se neví, odkud pochází, ale ví se, že když přišla na Krétu, byla už rozvinutá. Měla dokonce normální kanalizaci, kam mohli splachovat cokoliv (na Krétě je nyní mizerná kanalizace, a tak musíte na většině místech odhazovat použitý toaletní papír do odpadkového koše)! Mínojská Kréta byla menší, než je dnes, a to z jednoduchého důvodu – každý rok se ostrov zvětšuje o 2 cm. Vládl tam matriarchát (takže ženy :)) a tento zvyk se od nich dostal i do zbytku Evropy. Mínojci uctívali posvátného býka a jejich znakem byla oboustranná sekera Labrys. Ze slova Labrys vzniklo slovo labyrint, přičemž jedna z teorií je, že toto odvození vzniklo proto, že Minojci stavěli obrovské chrámové komplexy. V těchto obrovských komplexech bylo spoustu malinkých uliček, kterým se později začalo říkat labyrint (jsou oboustranné, jako jejich sekera). Mínojská civilizace zanikla kolem roku 1450 př. n. l. a spekuluje se, že je to z důvodu vypuknutí sopky Thera. Vypuknutím této sopky pak vzniklo souostroví Santorini. Následně se Kréty zmocnili Mykénci, Dórové, Římané, Arabové, Benátčani, Osmanská říše a až v roce 1913 byl ostrov postoupen Řecku. Avšak ne na dlouho, jelikož během 2. světové války byl obsazen nacisty.
Takže, jak jsem již psala, naší první zastávkou byl klášter Selinari, přičemž Selinari znamená měsíc. V klášteře je kostel a kaplička svatého Jiří. V horách za klášterem sídlí obrovský pták, orlosup, který má rozpětí křídel 2,5 metru! Několik jsme jich ve výšce viděly, ale bohužel se nám nepodařilo je vyfotit. Průvodkyně nám řekla, že jednou tento obrovský orlosup vykonal svou velkou potřebu přímo nad ramenem pána. Jestli je to pravda nebo si z nás dělala srandu, nevím, každopádně prý je to jako dostat ránu kamenem.
Zbytek povídání o našem výletě najdete v příštím článku!
Zatím se mějte!
Majda & Panda