Poslední dobou se trochu bojím, že až budu mít vlastní rodinu, nebudeme tolik dodržovat všechny ty vánoční tradice, které mám tak ráda. A tak jsem se rozhodla o vánočních tradicích a vůbec o Vánocích napsat, abychom si je trochu připomněli.
Nejdříve jen ve zkratce, jak Vánoce slaví Panda. Nic tak zvláštního sice neděláme, ale přeci jen každý je slaví trochu jinak. Takže, ráno klasicky snídáme vánočku a koukáme na pohádky. Kolem 2-3 se chodíváme projít a podívat se na stromeček na Staromáku. Celý den držíme půst a každý rok doufáme, že už konečně uvidíme to zlaté prasátko. Stromeček většinou zdobíme už po Mikuláši, takže na Štědrý den nemusíme zdobit a můžeme si déle užít vánoční atmosféry. Po procházce, což je vetšinou kolem 5-6, začne maminka smažit kapra. Bramborový salát i polévku už máme připravenou. Kolem 6-7 konečně večeříme, všichni bezpodmínečně kapra a kapří polévku, protože je to přeci tradice. Já kapří polévku vždy nesnášela, jako malá jsem ji snědla jen proto, že mi pohrozili, že jinak nepřijde Ježíšek. Teď už jsem si na ni naštěstí tak nějak zvykla. Po večeři klasicky rozbalujeme dárky a pokračujeme ve sledování pohádek 🙂
Letos je ale vše jinak. Štědrý den jsme si udělali už předminulou neděli, protože maminka s přítelem minulý týden odjeli a vracejí se až 30. Takže já s bráchou jsem letos na Vánoce u babičky a u dědy na Moravě, kam většinou jezdíme až 2-3 dny po Štědrém dni. Jsem za to vlastně ráda, protože už delší dobu jsem chtěla být na Vánoce zase s nimi. Naposledy jsme u nich na Štědrý den byli, když mi bylo asi 6.
A teď už teda k samotným Vánocům. Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista. Začátky Vánoc spadají do přelomu 3. a 4. století. V Římě se předpokládá slavení Vánoc už kolem roku 330. V Římě se 25.12. slavilo narození boha Slunce. Přesné narození Ježíše Krista nebylo známé, a tak se stanovilo na stejný den, na jaký připadali narozeniny boha Slunce (tedy 25.12., v římskokatolické tradici se Vánoce slaví 24.12. večer). Bylo to tak stanoveno proto, že lidé byli zvyklí slavit narození boha Slunce, a církev chtěla přilákat lidi ke křesťanské víře tím, že narození Ježíše stanoví na stejný den. Příběh a narození Ježíška bývají znázorňovány pomocí vánočních betlémů. V Českých zemích až do 18. století pekli vánočku jen pekaři, až poté bylo pečení vánočky povoleno hospodyním. Tradice zdobení vánočního stromku pochází z německých zemích, první zpráva o ozdobeném a osvíceném stromečku pochází z roku 1570. Až v období baroka se začala přikládat váha rozdávání dárků. V Česku byl první stromeček ozdoben až v roce 1812. Jako ozdoby bylo používáno ovoce, skořápky z ořechů nebo pečivo. Vánoční strom symbolizuje rajský strom, ze kterého Adam a Eva utrhli zakázané ovoce. Zelené větve stromu symbolizují nový život a ozdoby zakázané ovoce. Vánoční hvězda, rostlina pocházející z Mexika, je s Vánocemi spojována již od 19. století. Tvar hvězdy symbolizuje betlémskou hvězdu a její červená barva představuje krev jako oběť ukřižování Ježíše.
Samotný Štědrý den není podle křesťanských církví ještě součást Vánoc, ale pouze posledním dnem adventu, ve kterém vrcholí přípravy na Vánoce. A proč se na Vánoce jí kapr? Ryba byla tradičním symbolem křesťanství (řada Kristových učedníků byla původem rybáři) a postním jídlem. Pojídání ryb o Vánocích je doloženo od 17. století. Mezi venkovany a nižšími vrstvami se tento zvyk rozšířil až po 1. světové válce. Zpočátku se podával na modro (vařený ve zředěném octě nebo bílém víně s kořenovou zeleninou) či na černo (ve sladké omáčce z povidel a z perníku). Až po 2. světové válce se začal na Vánoce podávat smažený kapr, a to hlavně z toho důvodu, že příprava smaženého kapra je o dost rychlejší.
Na Štědrý den se spoustu lidí snaží věštit různými způsoby budoucnost. Jedním z věštících způsobů je rozkrojení jablíčka – objevila-li se hvězda, znamenalo to štěstí, objevil-li se kříž, znamenalo to smrt nebo vážné onemocnění. Podobně se věštilo z vlašských ořechů – pokud byl vnitřek černý, předpovídalo to neštěstí a smutek, zdravý ořech naopak symbolizoval štěstí. Do skořápek ořechů se pak dávala svíčka, která se pustila po vodě a svým chováním naznačovala budoucnost.
Svobodné a nezadané dívky si zase házeli bačkorou. Postavily se zády ke dveřím a do pravé ruky si vzaly bačkoru, kterou hodily za sebe. Pokud obuv mířila směrem ke dveřím, znamenalo to, že se brzo vdá. Pokud se dívka opravdu chtěla vdát, měla si nastřádat devět patek od vánoček a schovat si je. No a nezapomeňme na lití olova! Výsledný tvar olova je možné číst jako odpověď na předem položenou otázku.
My tolik vánočních tradic nedodržujeme, ale když jsem byla malá, dělali jsme většinu z výše zmíněných. Dnes už jen držíme půst, zpíváme koledy a dodržujeme zvyk, že nikdo kromě maminky nesmí vstát od štědrovečerní večeře, abychom měli jistotu, že i za rok se u stolu všichni sejdeme.
Tak to je od Pandy všechno. Hlavně si svátky užijte, buďte se svými blízkými, koukněte se na pohádky a mějte se fajn. A jaké vánoční zvyky a tradice dodržujete vy?
Tak šťastné a veselé!
Majda & Panda
Tipy na vánoční dárky od Pandy: