Do Istanbulu jsem se strašně těšila a to hned z několika důvodů. První je, že jsme sem jeli hned na začátku prázdnin, takže jsem si během učení se na zkoušku říkala – už jen chvíli a nebudu se muset učit a budu v Istanbulu. Další důvod byl, že je tady prostě krásně a budu si tady moct odpočinout. Přeci jen, během zkouškového jsem měla víc než měsíc nervy, moc jsem toho nenaspala a neměla jsem tolik času být s Hakanem. V Istanbulu jsme spolu a hlavně si můžeme v klidu užívat léta. A poslední důvod, proč jsem se na Istanbul těšila, je, že, jak jistě víte, miluju snídaně. A v Turecku je to pro milovníky snídaní prostě ráj! Postupně vám budu ukazovat, jaké dobroty si tady dáváme 🙂 Jooo, teda vlastně ještě něco, na co jsem se moc těšila – kozí zmrzka!!! Za mě je to prostě nej zmrzka ze všech, kéž by taková byla i v Praze (jestli je, dejte mi to prosím vědět!!).
Čeho ale trochu lituji je, že se nepůjdeme podívat na památky. Sice jsem je už viděla, ale jsou nádherné a mohla bych je vidět ještě několikrát znovu. Jsou ale v evropské části Istanbulu, které se raději z bezpečnostních důvodů snažíme vyhnout. Nejspíš by se nic nestalo, ale člověk nikdy neví… Takže ano, pochopili jste správně, že drtivou většinu času strávíme v asijské části Istanbulu, kde téměř nepotkáte turisty. A co tady teda budeme dělat? Nebojte, nudit se nebudem! Postupně vám budu přidávat reporty, co jsme dělali 🙂 A třeba to bude zajímavé i pro vás. Přeci jen, o evropské části je k dostání spoustu informací, ale o té asijské jich je o něco méně 🙂 Tak vás to třeba může inspirovat si sem zajet. Je to ideální dovolená pro ty, kteří si chtějí užít atmosféru Istanbulu, ale bojí se sem jet. V asijské části by se totiž nic stát nemělo 🙂 Nebo taky pro ty, kteří si rádi odpočinou u moře, ale ležet týden na pláži by nevydrželi. Asijská část toho nabízí spoustu – nově pláž (dobře, je malinká, ale na druhou stranu poloprázdná), super jídlo, místa na procházení, nebo si můžete udělat výlet na jeden z pěti nedalekých ostrovů 🙂
Takže, do Istanbulu jsme přijeli v pondělí. Už samotná cesta z letiště do hotelu byla zážitek – nejdříve jsme jeli normálním taxikem, potom jsme přestoupili na loď a nakonec takovým větším taxikem, který sdílí víc lidí a strašně mě baví jím jezdit. Je to prostě větší žluté auto (má normálně nápis Taxi), kterých po Istanbulu jezdí spoustu a každé má svou trasu. Vy si ho zastavíte, nasednete a řeknete mu, kde je pro vás nejlepší, aby vás vyhodil (samozřejmě v rámci jeho trasy, nikam kvůli vám zajíždět nebude:)). Vzadu je místo pro 4 lidi (ale ne 4 sedačky, prostě jedna dlouhá bez pásů, kde se mačkáte s ostatními), ve 2. řadě pro 3 lidi a vepředu vedle řidiče pro 2. Když sedíte vzadu, posíláte řidiči peníze přes ostatní lidi, což mi přišlo zábavné. Stejně jako to, že musíte na řidiče zakřičet, kde chcete vysadit a potom nejlépe zakřičet ještě jednou, když se blížíte, aby nezapomněl.
V hotelu jsme se ubytovali a pak šli kam? No přeci na tu kozí zmrzku do Mada! V Madu prodávají zmrzliny a spoustu super tureckých dezertů, takže jestli pojedete do Istanbulu, určitě sem zajděte. Pobočky mají téměř po celém městě. A ta kozí zmrzlina je fakt boží – je tak hustá, že ji musíte téměř kousat a pak se táhne jako žvýkačka. A v té pistáciové jsou opravdu kusy pistácií. No prostě bomba.
Následně jsme se procházeli a večer zašli do J Burger na burger (překvapivě) a ayran. Ayran vám tady nedoporučuji, moc mi nechutnal, ale burgery jsou mezi šesti nejlepšími v Istanbulu. Burgrárna je slavná pro svoji výbornou omáčku – majonézu s medem. Stojí to za ochutnání.
V úterý začínáme den super snídaní v Pelit bakery. V menu mají spoustu dobrot – francouzské toasty, lívance, různé turecké snídaně… ale já jsem se strašně těšila na simit (neboli turkish bagel) s omeletou uvnitř. V omeletě je zelenina a výborná turecká klobása. Neříkám, že klobása je lepší, než naše, ale je strašně dobrá a přitom úplně jiná. Tohle jídlo jsem měla už loni, ale přesto mě překvapilo – bylo totiž ještě lepší, než jsem si ho pamatovala. Simit byl nádherně křehký a úplně se rozplýval na jazyce. Vedle toho zelenina a trochu sýra. Prostě výborné.
Pelit bakery má také v Istanbulu více poboček a zajít sem samozřejmě můžete i na jejich výborné dezerty.
Po snídani jsme se vydali do obchoďáku koupit selfie tyč. Naši jsme totiž zapomněli v Praze. Myslím, že bychom za ten rok a půl, co selfie tyče používáme, mohli napsat knihu “My a selfie tyče”. Máme s nimi totiž tolik zážitků, že by bylo o čem povídat. Ale zase na druhou stranu – díky selfie tyčím máme spoustu krásných fotek, takže to za to ve výsledku stojí. Taky používáte selfie tyče? Nebo jakou máte taktiku při focení?
Každopádně, zbytek dne jsme se jen procházeli po ulicích a podél moře a prostě si vychutnávali atmosféru a zbytek dne. Na oběd/večeři jsme zašli do rybí restaurace By Esat. Sem opravdu doporučuji zajít, jídlo mají výborné. Loni jsme zašli do jiné rybí restaurace, dali jsme si úplně to stejné (okouna s brambory) a bylo to taky výborné. No jo, jenže hned další večer jsme šli do By Esat a hned jsme pochopili rozdíl. Restaurace jsou nedaleko sebe a zdají se stejné, ale By Esat prostě vaří líp. Okoun byl chutnější a navíc vykostěný (což vám ušetří spoustu práce, věřte mi, má děsně moc kostiček!) a brambory taky. Jinak, proč jsme potom už nešli na večeři je prosté. V těchto restauracích si objednáváte spoustu předkrmů, takže to ve výsledku vydá za 2 velká jídla a vy se jen odkutálíte jako koule domů. Dobrá, my jsme tentokrát vcelku dokázali odolat, ale loni, když jsem to všechno viděla poprvé, jsem samozřejmě chtěla co nejvíc ochutnávat a řeknu vám, není to pak příjemně plný pocit, ale těžce přežraný pocit. Letos jsme se tomu vyhnuli a byl to příjemně plný pocit 🙂
Večer jsme bohužel nic nedělali, bylo mi strašně špatně (ne z jídla, nebojte :D) a potřebovala jsem ležet.
Mějte se!
Majda & Panda
Přečtěte si také o dalších dnech v Istanbulu:
To jídlo vypadá fakt skvěle 😊
Děkuji 🙂